Pampeliška je vytrvalá bylina, která dosahuje výšky 10 až 30 cm a ve všech částech obsahuje bílou mléčnou šťávu. Její až 1 metr (výjimečně až 2 metry) dlouhý dužnatý kořen je na povrchu tmavě hnědý až černý. Díky časnému výskytu svých květů je pampeliška významnou včelí pastvou, která na jaře slouží k rozvoji včelstev, ale při větším výskytu může umožnit i časnou sklizeň medu. Pampeliškový med má výrazné aroma, za čerstva je zlatožlutý a hustý a krystalizuje v jemnozrnný, posléze nažloutlý med.[10] Na jeden kilogram medu musí včelstvo vykonat více než 100 000 návštěv květů pampelišky. Zejména děti využívají květní stvol, který na jednom konci sepnutý vytváří mini pampelišku. Pokud se stonek květenství natrhá na proužky a poté se vloží do vody, vytvoří se díky rozdílné nasákavosti vnitřní a vnější stěny spirály. Vnitřní stěna více nabobtná, a tak se vytvoří vnější spirála. Žluté květy jsou vhodné k přípravě chutného, medu podobného sirupu nebo želé (francouzsky cramaillotte, s pomerančem, citronem a cukrem) jako pomazánky. Mladé, jen mírně nahořklé listy lze zpracovat jako salát (Rakousko: "Röhrlsalat"). Kořen lze rovněž zpracovat jako salát nebo vařit. Ze sušeného a praženého kořene rostliny se v poválečných letech vyráběla náhražka kávy (náhražka kořene čekanky)[11] Pampeliška se používá také jako krmivo pro zvířata. Rady pro výsadbu: Výsev na venkovní stanoviště od března do července nejlépe do řádků. Ředíme na 15-20 cm. Na podzim lze kořeny vyrýt a po krátkém odpočinku pohánět jako čekanku.
Země Česká republika